Turnaj nejlepších 4 týmů VČL byl osazen Hradcem Králové, Pardubicemi, Trutnovem a Vysokou nad Labem, která proklouzla mezi elitu VČL z 2. místa soutěže.
Na závěr kalendářního roku byl na programu dvojzápas s Pardubičkami, tj. s týmem, který prozatím měl velmi podobné výsledky naším. Výsledek víkendu nás mohl tak výrazně posunout tabulkou, nebo naopak srazit.
Utkání s Hradcem Králové je tradičně specifické pro naše ženy. Přehnaný respekt k soupeři nám svazoval ruce i nohy po celé utkání. Místy jsme soupeře i celkem přehráli, ale nedokázali to vyjádřit ve výsledku.
V sobotu nás čekal loňský účastník 2. ligy, což napovídalo, že se bude jednat o kvalitního soupeře, ale bohužel pro nás neznámého, takže jsme nevěděli, co můžeme čekat a jak se připravit.
Na utkání s tradičním účastníkem VČL, který se většinou usazuje v horních patrech tabulky, jsme byli dobře připraveni.
V sobotním semifinále jsme narazili na čtvrtý tým po základní části. Jako cíl jsme měli toto utkání zvládnout a postoupit do finále východočeské ligy žen.
Playoff pro nás začalo na palubovce 8. týmu po základní části Kanonýrek z Josefova dobrým vstupem do zápasu. Nastoupili jsme s energií a relativně rychle jsme si vypracovali vedení.
Poslední zápas základní části byl pro oba týmy spíše tréninkový, protože již před tímto zápasem bylo jasné, že zůstaneme na prvním místě a soupeřky budou čtvrté.
V sobotním zápase jsme měli velice špatný vstup do zápasu, kdy jsme hodně špatně bránili a dostali 24 bodů. V dalších čtvrtinách jsme začali hrát daleko lepší obranu a vedení překlopili na naší stranu. Před poslední čtvrtinou jsme měli pohodový náskok 21 bodů a zápas jsme v dobrém tempu dohráli.